Tento víkend (24.-26.4.2020) slaví po celém světě sestry salesiánky svátek vděčnosti.
Copak že je to za svátek a kde se vzal?
V historii se dostáváme až do roku 1849 k Donu Boskovi. Tehdy dva chlapci (Carlo Gastini a Giuseppe Buzzetti) chtěli Donu Boskovi popřát k jeho svátku a překvapit ho. Koupili mu jako dárek dvě stříbrná srdce za peníze, jež ušetřili, když si odpírali jídlo. 
Večer před svátkem sv. Jana mu tyto srdce přinesli do pokoje a popřáli mu. Don Bosko byl překvapen a dojat zároveň. Každým rokem se tato malá slavnost začala opakovat, vždy ve větším a slavnostnějším rázu.
5. července 1876, na slavnost sv. Dominiky, se také poprvé konal svátek vděčnosti (oslava svátku) Marie Dominiky Mazzarellové. Dříve se také její svátek slavil, ale více komorně. Sestry a chovanky pro Matku připravily písně a básně. Matce však taková pozornost nebyla milá a před oslavou se schovala do podkroví, takže ji ještě před začátkem musely po domě hledat.
A teď už se přesuneme z historie do současnosti. Je zvykem, že se svátek slaví v jedné vybrané Inspektorii a celý svět se přidává alespoň na dálku. Letos byla vybrána (prozřetelnostně, ještě před koronavirem) Inspektorie Římská, takže Matka Yvonne Reungoat 
oslaví svátek vděčnosti “doma”, v Generálním domě. Bude daleko více “internetový” než loňské roky, zvláště díky koronaviru. Matce tedy děkujeme za 12 let její služby (na podzim na Generální kapitule by měla předat svou službu nové nástupkyni). Citát, provázející svátek, pochází z žalmu 1 a zní: “Tvůj život je stromem, který nese ovoce.”
A tak se připojme k modlitbám vděčnosti i prosby, aby život Matky, ale i všech sester a vůbec nás všech lidí byl stromem, který čerpá z Hospodina a přináší plno ovoce.
Svátek vděčnosti se též slaví i na “nižších” úrovních – děkujeme Inspektorce a jednotlivým ředitelkám komunity. V našich poměrech toto slavíme na konci školního roku a o prázdninách – budete tedy informováni později.