Jsme různé a vidí se to i na oblečení, aneb jaké hábity se dají potkat na generální kapitule
Z kapituly poslední týden zdraví sestra Maruška a posílá zprávy.
“Jeden z prvních dojmů, který jsme tady na kapitule měly, byla světovost naší kongregace, která se projevuje mj. i barvou pleti a oblečením. Proto jsem několik sester požádala o možnost je vyfotit – což tedy chtěly se mnou – a dovoluji si připojit, jak své oblečení komentovaly.
Sestry z Indie, které v tuto chvíli tvoří asi 12% všech našich sester, chodí částečně v našem hábitu (bílém nebo šedém) a částečně v sárí. Tato barva sárí, jakási oranžovohnědá, je považována za indický řeholní oděv, a nosí ho sestry různých kongregací. Takže salesiánky jsou pak k poznání jen podle kříže. Současné poměry v Indii upřednostňují hinduisty a někdy se tam křesťanům dává najevo, že do Indie nepatří. Volbou tohoto řeholního oděvu sestry vyjadřují, že jsou součástí indického lidu, že nejsou žádným cizorodým prvkem v Indii. Však křesťanství do Indie přinesl už apoštol Tomáš, tudíž tam má opravdu dvoutisíciletou tradici. Sestra uprostřed je z Afriky, v bílém salesiánském hábitu.
Na další fotografii jsou naše sestry z Konga ve své slavnostní uniformě. I tady sestry asi před 30 roky udělaly volbu, že se budou oblékat jako místní ženy. To obnáší mimo jiné, že mají kolem pasu omotaný takový pevnější kus látky, který je symbolem mateřství: matky do něj balí děti, nebo v něm děti nosí, v případě deště si ho mohou dát přes hlavu a proti dešti se chránit, prostě dá se použít na mnoho věcí. Sestry tím vyjadřují, že chtějí být duchovními matkami, těmi, které podporují život v jeho nejrůznějších rozměrech (nasycením hladových, výchovou a vzděláním, evangelizací…). Nicméně asi není na trhu vždycky stejná látka, tak kromě tohoto slavnostního oblečení mají ještě další vzory, většinou do modra, a jeden tady měly i žlutohnědý. Snaží se prý v komunitě domluvit, aby každý den byly aspoň ve stejném. Jiná sestra z Afriky (i když misionářka původem z Evropy) ovšem říká, že normální salesiánský hábit je lepší na běhání za mládeží než tato dlouhá úzká sukně. Ale domorodci si asi poradí!”