Jako druhá přichází na řadu Brněnská komunita, která se s námi podělí o své zážitky z Vánoc. Sestra Majka Kučerová dostala ty samé otázky jako sestra Eva a počtěte si, jak se jich zhostila 🙂
- Věnujete se přes rok dětem a mládeži. Přes vánoce také nějak sloužíte nebo odpočíváte.
V Brně komunita na vánoce většinou pozve někoho, kdo je sám. Letos to byl například rodný bratr naší sestry Dari. Ten přišel na štědrovečerní večeři. Na Hod Boží jsme pak pozvali naši paní varhanici, která je už několik let vdovou. Během vánočních prázdnin se pak rozjíždíme do našich rodin, příp. někdo jede na hory a tam odpočívá. Na silvestra je to různé, někdo je s mládeží a někdo s přáteli.
- Čím byl letošní štědrý večer tradiční a v čem netradiční?
Tradičních věcí bylo hodně: kapr, salát, koledy, stromeček, dárky, apod. Možná mírně netradiční byla volba přírodní výzdoby, a to jak stromečku, tak slavnostního stolu. Jedna věc, která byla opravdu netradiční, tak byla příprava na vánoce s vysokoškoláky. Těsně před začátkem adventu jsme se totiž na našem spolču rozhodli, že si uděláme adventní kalendář. Spočívalo to v tom, že jsme se domluvili na úkolech, a každé ráno, skrz WhatsApp jsme dostávali jeden úkol na den. Tímto způsobem jsme mohli celou dobu adventní prožít jaksi více v pozornosti na čas, který prožíváme. 
- Z čeho jsi měla o Vánocích radost a co tě rozesmutnělo?
Radost mi o vánocích udělal hlavně to, že se narodil Ježíšek, ale i jedna úvaha, která nesla název: Svátek Slova, které se stalo tělem… Uvědomila jsem si zodpovědnost za všechna slova, která vyslovuji. Čím se stávají? Stávají se radostí, nadějí, útěchou pro ty, které potkávám? A z toho plyne asi i ten smutek, že ne každé mé slovo je pro druhé obohacením či podporou. Jak moc se ještě musím učit.