V Plzeňské diecézi, která letos slavila 30. výročí svého založení, máme jednu naši komunitu. Zeptali jsme se tedy sestry Hanky Koudelkové z tamní komunity, jak s diecézí oslavovala.
“Naše diecéze letos slaví 30 let od svého založení, a tak bych se s vámi ráda podělila o několik myšlenek, které při slavnostní mši sv. nám nabídl otec biskup František Radkovský.
Shrnul 30 let diecéze do 3 slov. Vděčnost, jedinečnost a naděje.
Vděčnost rozebral ve 3 rovinách:
1. začátek diecéze proběhl ve velikém pokoji po již předchozích snahách založit biskupství, avšak s velkými překážkami.
2. vděčnost v uzdravujících se v česko-německých vztazích
3. vděčnost v nejrůznějších projevech nového života v diecézi – cituji: “od tlidí, kteří si víru i na zdejším „duchovním úhoru“ zachovali, jež se v minulosti nebáli víru vyznávat a praktikovat i přes překážky, které ateistický režim kladl. Dovedli víru předávat i dál a vytvářet skupiny věřících, kteří se vzájemně podporovali. Tyto skupiny, často patřící k různým novým hnutím a společenstvím, pak v naší diecézi působily i po jejím vzniku a povzbuzení i podporu přinášejí nadále. Totéž pak lze říct i o působení řeholních komunit a mnohých kněží ze zahraničí. Důvodem k vděčnosti je pro mě také to, že jsem mohl v naší diecézi osobně doprovázet vznik a rozvoj charitních služeb, církevního školství, hospicového hnutí či centra mládeže. K tomu všemu se druží naše velká vděčnost za vytrvalou službu kněží, jáhnů a ostatních pastoračních spolupracovníků i spolupracovnic při věrném doprovázení farností či hledání nových cest v pastoraci a evangelizaci.” 
Jedinečnost:
– Naše diecéze je jedinečná především tím, že je v ní málo věřících
– Naše diecéze je jedinečná i způsobem spolupráce se samosprávami při péči o kostely (podařilo se spoustu kostelů převést na obce či jiné spolky)
– hlad po Bohu tam, kde vymizela tradiční zbožnost
Naděje
cituji: “I my jsme na cestě naší diecéze do nejisté budoucnosti zváni k nové důvěryplné naději, do které můžeme vstoupit skrze navracení se ke své první lásce k Ježíši a k původnímu poslání každého křesťana být Ježíšovým svědkem. To, že tato cesta často nebude vypadat podle našich představ, je jisté. Ale jisté je i to, že na ní nebudeme sami a že Ježíš nenechá bez pomoci ani naši diecézi.”
31. 5. ,na výroční den Plzeňské madony, otec biskup Tomáš Holub uděluje vyznamenání různým osobnostem z církevního a politického života. Letos se rozhodl vyznamenat jednoho člověka – otce biskupa Františka Radkovského. Celá katedrála povstala a byl několikaminutový potlesk…”
Děkujeme sestře Hance za zprávy a přejeme naší komunitě v této krásné, vděčné, jedinečné a nadějné diecézi, aby sloužily všem, ke kterým je Pán pošle.