Přinášíme zprávy o posledním rozloučení se sestrou Alenkou, které proběhlo ve čtvrtek 24.10.2024 v kostele v Brně – Žabovřeskách za účasti skoro všech českých sester salesiánek. Přítomná byla i celá komunita bratří salesiánů z Brna Žabovřesk. Obřady vedl P. František Vavruša. Zúčastnilo se i hodně lidí z farnosti Brno – Žabovřesky. Celý pohřeb se nesl v duchu vděčnosti. A teď dáme slovo sestře Pavle Mikyskové, ředitelce místní komunity:
„Nadešla Beránkova svatba, Jeho nevěsta se připravila.“ Není to tak dávno, co jsme se těmito slovy modlily, ještě spolu s Alenkou, večerní chvály, a mně přitom proběhlo hlavou: „ Hospodine, to je i o naší Alence“. A za pár dnů… A tak jsme se tento čtvrtek 24.10. 2024 při mši svaté rozloučili s naší Alenkou. A i když to byla pohřební mše svatá a je nám líto, že už tady na zemi s námi není, tak přesto to byl spíš moment vděčnosti a radosti. Vděčnosti za její krásný a odvážný život, za příklad věrnosti a oddanosti Bohu, za její vlídnou, moudrou a laskavou přítomnost, za její hořící srdce a lásku. A radost nám dává to, že Alenka je už přece Doma, už jí nic nehrozí a raduje se s Ježíšem. Alenka si ve svých 97 letech už hluboce přála odejít a Hospodin konečně odpověděl na její touhu… Mše svatá proto byla plná naděje a víry. Otec František Vavruša, který Alenku dlouho duchovně doprovázel, o ní řekl, že to byla „žena naděje“. A naše sestra Zdeňka Švédová, představená sester salesiánek, zase vyzdvihla mj. to, že Alenka upřímně přála každému člověku dobro. Prostě krásná žena i přes svoji vrásčitou tvář a někdy „zamotanou“ mysl. Během uložení do hrobu se v jednu chvíli rozezněl jásavý křik dětí (asi z blízké školky) – to jako by Hospodin Alence sám objednal slavnostní „fanfáru“ podle jejího gusta, protože Alenku důvěrně znal. Na závěr jsme uspořádali malé pohoštění v blízké restauraci U Dvořáků, kde jsme měli všichni možnost zavzpomínat a popovídat si.”
Fotky najdete zde, až přijde pravý čas 🙂