Jak jsme již avizovaly, ve dnech 20.-24.11. 2024 navštívila Českou Republiku Madre Chiara Cazzuola, Generální představená sester salesiánek. Protože jsme Česko-litevská Inspektorie, v neděli se na dva dny odebrala ještě na Litvu. Chceme vám nyní zprostředkovat místa a osoby, s nimiž se potkala, ale také dojmy, které v našich srdcích zanechala.
Ve středu ve večerních hodinách dorazila do Prahy spolu se sestrou Helenkou Křenkovou, která cestovala z Říma s ní, neboť tam právě měla setkání formátorek. Na letišti ji přivítala sestra Zdeňka Švédová, představená naší Inspektorie a sestra Lída Rybecká, ekonomka. Ubytovala se v provinciálním domě v Praze – Kobylisích.
Ve čtvrtek 21.11. vyrazila za doprovodu sestry Zdeňky Švédové (která ji vlastně doprovázela celou dobu její návštěvy) do Plzně. 
Navštívila tamní komunitu čtyř sester, prohlédla si středisko mládeže (SHM Klub Plzeň), také Pastorační centrum Skvrňany, které my salesiánky spravujeme. Setkala se s farářem místní farnosti i s pastory církve Adventistů, kteří nám na neděli propůjčují kostel k slavení mše svaté. Pokochala se krásou Plzně, zvláště opravenou katedrálou a zcela náhodně se setkala s novoknězem – oblátem, který ji ukázal fotku, na které je spolu s Madre 🙂 . Jak je ten svět malý… A ochutnala jak jinak i Plzeňské pivo. Fotky z Plzně zde.
Odpoledne se vrátila do Prahy, kde navštívila místní středisko bratří salesiánů v Kobylisích, kde my salesiánky pracujeme a podílíme se na místní pastoraci a výchovném společenství. Setkala se s provinciálem Martinem Hobzou SDB, s ředitelem komunity Vaškem Jiráčkem SDB i s ředitelem střediska Janem Fojtů SDB a s místními zaměstnanci i dětmi. Večer ji čekala večeře v komunitě v Kobylisích. Více foto zde.
Pátek 22.11. patřil návštěvě Karlína. Zde máme velký dům. Matka Chiara navštívila místní školu (Církevní střední školu Jana Boska), řekla studentům v kapli ranní slůvko a navštívila i některé hodiny. Stavila se i na domově mládeže, který ke škole patří, ale který v dopoledních hodinách bývá prázdný 🙂 . 
Navštívila i naši Církevní mateřskou školku Laura. Po obědě se setkala s Inspektoriální radou a večer ji čekala slavnostní mše svatá sloužená provinciálem Martinem Hobzou SDB a dalšími dvěma salesiány. Na mši byli pozváni zástupci celé salesiánské rodiny. Na následném rautu jsme se mohli všichni neformálně potkat. Více foto z Karlína zde. 
V sobotu 23.11. jsme měly my sestry Matku jen pro sebe. Skoro všechny sestry byly přítomné. Odpovídala na naše rozličné otázky a poznávala naši Inspektorii. Odpoledne jsme jí ukázaly krásy Prahy a večer opět patřil neformálnímu setkání s ní. Poté jsme se s ní oficiálně rozloučily, neboť se odebrala do Kobylis, odkud v neděli ráno odjížděla na Litvu. Více foto ze soboty zde.
Na Litvě strávila dva dny, navštívila obě naše komunity v Kaunasu i Kaišiadorysu, setkala se se všemi sestrami, ale také s biskupem, salesiány, salesiány spolupracovníky, dětmi… Více foto z Litvy zde.
A to není všechno. Teď víte, jak formálně její návštěva probíhala. Oslovily jsme ale několik sester, aby se s námi podělily, co zůstalo v jejich srdcích a čím byly osloveny.
- Začneme novickou Maruškou Machovou: “Když jsem v sobotu večer seděla vedle ní a čekaly jsme, až začne společný program, snažila se se mnou komunikovat vtipným způsobem (ona neumí česky a já umím jen trošku italsky). Říkala stále CIAO (ahoj) a přitom měnila svůj hlas. Následně jsem jí naučila, jak se řekne česky AHOJ (CIAO) a DOBRÝ DEN (BUON GIORNO). Ona se pak zeptala, jak se řekne česky DOBROU NOC (BUONA NOTTE). V závěru společného programu nám řekla takzvané slůvko na dobrou noc a zakončila je českými slovy: DOBROU NOC 🙂 . Bylo to od ní velmi krásné, protože to vyžadovalo její úsilí.”
- Sestra Marie Vavříková: ” Na matku Chiaru jsem se těšila, protože ji znám jako velmi normální, milou, skromnou osobu, která nepotřebuje nějak zvlášť sama vynikat, ale umí koordinovat společenství tak, aby rostlo, hledalo společně a nacházelo řešení, která jsou dobrá a společně možná. To se mi při této návštěvě potvrdilo. První věc, která mě oslovila, byla její stručnost. Jak našim studentům ze školy v pátek ráno, tak salesiánské rodině večer prostě řekla, že je mezi námi ráda, že se za nás modlí a pár slov k tomu. Jak lidé ze školy, tak i salesiáni spolupracovníci mi pak nezávisle na sobě říkali, že je moc milá. V sobotu jsem měla navíc zážitek z našeho společenství sester. Madre řekla, že bude rovnou odpovídat na naše otázky, protože jsou dobré a je lepší mluvit o tom, na co se ptáme my, než nám povídat něco, na co jsme se neptaly. A tak to udělala. Zatímco někdy, když někdo mluví dlouho, lidé už čekají, kdy skončí, matka Chiara zase byla stručná, ale naše společenství jí doslova viselo na rtech a vnímala jsem tam touhu naslouchat matce, která nám říká podstatné věci týkající se našeho života. A pak se mi líbila její velkorysost a otevřenost. Přišly jsme v rozhovoru během jízdy tramvají např. na otázku velikosti naší školy, středisek apod. (máme spíš malá díla, ve světě máme často větší, což si tady úplně neumíme představit), ale pro ni to není žádný problém, vnímá to jako adekvátní naší realitě.”
- Sestra Marie Tkadlecová: ” Přítomnost Matky Chiary mezi námi byla pro mě jakýmsi osvěžením. Svým bytím tak nějak úplně zapadla mezi nás. Její slova, gesta, humor odkazovaly na zralou osobnost, zakořeněnou v Kristu a pro niž se salesiánská spiritualita stala přirozeností jako dýchání. Něco z jejích slov, která mě oslovila: “Jsem si jistá, že naše spiritualita je mystická!” “Dějiny jsou v Pánových rukou – On je Pánem dějin. Ale po nás vyžaduje, abychom se stali zodpovědnými za tento příběh, do kterého nás vložil.” “Komunitní život je podstatným prvkem pro naše poslání.” “Můžeme žít, aniž bychom věděli proč, ale nemůžeme žít, aniž bychom věděli pro koho.” “Žijeme v čase individualismu… Kéž nám nechybí dobrá vůle vytvářet společenství – tzn. že ti druzí mi nemají sloužit, ale já jsem tu pro ty druhé!”
- Sestra Jana Tauchmanová: “Přijela k nám na návštěvu Madre Chiara, ale ne jako “představená na kontrolu”, ale jako starší sestra. Chtěla nás a naše díla osobně poznat a povzbudit v našem životě a působení. Odpovídala na naše dotazy, povzbudila nás. Zaujala mě její slova: “Dnes je třeba, abychom ke všem lidem přistupovaly s otevřeností, daly jim pocítit přijetí a laskavost.”
- Sestra Helena Kotásková: “Oslovily mě tyto myšlenky: zůstat věrné (to dnes není pokládáno za hodnotu), ale i šťastné (protože se realizuje můj sen). Mít schopnost všímat si potřeb mladých tam, kde žijeme. Neztrácet rodinného ducha (což je nejen charismatický prvek, ale i silná lidská pomoc). Neoslabovat naději (zvlášť v Evropě), protože Pán žádá naši zodpovědnost za dějiny tam, kam On nás postavil. Vychovávat se v tom, jak žít neustále v Pánu (já žiju před Bohem a On přede mnou). Neztrácet odvahu (nepopírat kořeny, Evropa má silnou kulturní tradici). Žít s důvěrou (v Pána, v sebe, mezi námi) a s důvěrou se dívat do budoucnosti. Žít nadějí ( protože Pán působí v nás a my můžeme být jako lampa v noci, jako světlo uprostřed reality).
