Setkání sester 60+ na Lipinách

Setkání sester 60+ na Lipinách
Sestra Vlasta nám přiblíží, co se dělo minulý víkend na Lipinách:
“Kde leží Lipiny – oáza klidu? Na to se mě ptala kolegyně na vrátnici, když jsem jí prozradila, že tam jedu se spolusestrami staršími 60 let  jako já. Tak tedy jsem odpověděla, že nedaleko Tožice za Benešovem. Na této krásné samotě jsme 4 sestry a sestra inspektorka strávily dny od pátku 17.5. do neděle 19.5. Program byl prostý: modlitba, film “Hon na pačlověky” – o osiřelém výrostku a jeho adoptivním otci + diskuze o něm, společná příprava jídla, růženec cestou ke kapličce P. Marie, pěší pouť na mši sv. do Nesvačil, povídání o praxi slibu poslušnosti, domlouvání nejbližších akcí, hodnocení… K tomu krmení králíků pampeliškami a focení západů slunce. Bylo to hezké. Bylo nám spolu dobře a rychle to uteklo. 
Těšíme se na další setkání v příštím školním roce.”

Diecézní setkání dětí v Hradci Králové

Diecézní setkání dětí v Hradci Králové

Sestra Věrka Gajdůšková se zúčastnila diecézního setkání dětí v Hradci Králové. Poslechněme si, jak akce probíhala:

“Kostel Nanebevzetí Panny Marie a jeho přilehlé prostory v Hradci Králové se v sobotu 18. května naplnily radostí, nadšením a dětským smíchem. Konalo se tu totiž Diecézní setkání dětí, kterého se letos zúčastnilo přes dvě stovky dětí a na padesát dospělých. Touto akcí se i Královéhradecká diecéze připojila k Celosvětovému dni dětí, který vyhlásil na tyto dny papež František.

Setkání se neslo v duchu tématu “modlitba”, kterou si děti mohly prožít v různých formách na čtyřech stanovištích:

– modlitba žehnání: vystoupaly na kostelní věž a žehnaly městu

– modlitba jako práce: zasadily si malou slunečnici

– modlitba jako meditace: v duchu se prošly lesem k Bohu, kterým se nechaly obejmout

– modlitba žalmů, které recitovaly a navzájem se doprovodily Orffovými nástroji.

Odpoledne je pak čekalo pásmo chval pod vedením manželů Beranových. Malí i velcí zpívali, tančili, chválili ze všech sil. Byla to prostě síla 🙂 ”

 

ASKO – setkání po mnoha letech v Hradci Králové

ASKO – setkání po mnoha letech v Hradci Králové

 CO je to asko – setkání? Sestry, které pracovaly s holkami i během komunismu, to ví, jenže ne všichni to ví… 🙂 A kdo to neví, toho o tom spraví sestra Maki Hanáková, tohoto času v komunitě v Plzni, která se ovšem s ASKAMI setkala v Hradci Králové.

“Kdybych měla asky, jak jsme jim říkaly, pojmenovat dnešním slovníkem, dala bych jim název TOP animátorky. Slůvko top není lichotka. Tyto skvělé holky jsem měla tu čest doprovázet v letech 1993 – 1996 a to v Hradci Králové. Přišla jsem po noviciátě a krom působení na našem internátě jsem dostala právě skupinu asek (zkratka od slova asistentek). Prostě v dnešním „hantecu“ super animátorky.

 Byla to děvčata, která chtěla o prázdninách jezdit na letní akce – chaloupky a vést děti ke Kristu a při tom se nebály i dobrodružnějších akcí. Víkendovky probíhaly každý měsíc a někdy jsme v tom měly i víkend praktický (péče o konkrétní děti v určité lokalitě). Moc mě to bavilo. Myslím, že se postupně vytvořilo radostné, duchovní i přátelské prostředí. V té době za námi nejčastěji z Pardubic od bratří salesiánů jezdil Petr Kopřiva, na kterého jsme také vzpomněly při sobotním setkání. Krom duchovních podnětů nás i vzdělával a povzbuzoval. V září 1993 na první setkání přijelo kolem třiceti holek. Pak jich zůstalo a pravidelně jezdilo okolo dvaceti. Zkrátka bezvadná parta lidí, která se dokázala lecčemus zasmát, udělat něco navíc,  a nebo pomoci tam, kde bylo potřeba.

Takže sobotní odpolední setkání 18. 5. 2024 v domě u našich sester bylo mimořádně vyprávěcí a dost jsme se při vzpomínání nasmály. Prošly jsme si i dům, chvíli pobyly v kapli a večer si pak zamávaly s tím, že musíme sehnat kontakty ještě na další bývalé asky. Setkalo se nás totiž dvanáct, protože některým jsem se ani neozvala, chyběly mi kontakty. JENŽE, jak bývalé asky slíbily, kontakty seženou a další společný moment jistě zase proběhne. KDY? To ještě nevíme…”

Děkujeme sestře Maki za sdílení a věříme, že o nich zase někdy uslyšíme 🙂

                     

 

Duchovní obnova pro ženy

Duchovní obnova pro ženy

V sobotu 11.5. se v Kobylisích uskutečnila duchovní obnova pro ženy. V organizátorském týmu byly hned čtyři sestry salesiánky. Z místní komunity sestra Hanka Gennertová a sestra Zdeňka Korousová. Přespolní Hradecká sestra Jana Svobodová se ujala přednášky na téma “Žena Bohem stvořená” a přijela i sestra Pavla Mikysková z Brna. Poslechněme si za pořadatelský tým Katku Jelínkovou: “V sobotu odpoledne jsme se sešly v našem kostele v počtu 35 žen na duchovní obnově s tématem ŽENA BOHEM STVOŘENÁ aneb Identita a krása ženy v Bohu. Nemohly jsme si vybrat lepší termín – v čase novény k Duchu svatému, den před prvním svatým přijímáním dětí, takže jsme měly květinovou výzdobu na rande s Ježíšem téměř svatební… Začínaly jsme tematickou mší svatou, kde jsme se skrze evangelium setkaly se Samařankou, ženou toužící po lásce, kde do jejího rozbitého srdce vstupuje nečekaným způsobem v poledním žáru u studny Ježíš – pro nás i skrze epizodu ze seriálu The Choosen. Následovala promluva salesiánky Jany Svobodové na téma ženy jako dcery, nevěsty a matky, v kontextu toho, jak jsme stvořeny, po čem toužíme, jaký je pravdivý obraz o nás skrze Boží záměr a kým v Božím plánu máme a můžeme být… o tom všem jsme se mohly pak ve skupinkách sdílet. Poslední část naší duchovní obnovy byla možnost trávit čas s Ježíšem při adoraci, využít svátosti smíření a/nebo přímluvnou modlitbu se salesiánkami… Velké díky Bohu za to, co to odpoledne konal v našich srdcích. Díky za krásné společenství. A také opravdu díky všem, kdo se na průběhu celého odpoledne podíleli – Janče, Pavli, Zdeňce, Hance, Františkovi, Jožkovi, Pavlovi…” Přednášku si můžete poslechnout na webu farnosti Kobylisy zde.

A co k tomu říkají samotné účastnice?

“Celý koncept byl moc fajn a klidně bych strávila na obnově delší čas, dostaly jsme se jen na povrch. Bylo taky super, že jsme neřešily muže. Bylo krásné být pouze mezi ženami…”
 
“Uvědomila jsem si svoji jedinečnost a důležitost pro Boha. Jsem Boží i se svými chybami a nedostatky. Věta, kterou si odnáším z přednášky – Chci abys žila. Také pro mě bylo podnětné sdílení ve skupinkách.”
 
“Nejlepší bylo pro mě sdílení ve skupince, možnost svátosti smíření i přímluvná modlitba. Skvělé bylo, že tam byly sestry salesiánky.”
 
“Důležité pro mě byly všechny části, celkově jsem velmi silně vnímala velkou podporu ženství, a to velice potřebuji. Na sdílení ve skupinkách bych asi příště nechala více času. Nejsilnějším zážitkem pro mě však byla přímluvná modlitba. Po dlouhé době jsem silně pocítila podporu a hlavně to, že se nemusím stydět si o ni říct. K přednášce jsem se vrátila ještě i doma druhý den, abych víc v klidu nechala vše působit, a našla jsem několik vět, které mě hodně oslovily.”
 
“Líbila se mi přednáška, která byla také v bodech napsaná na listu. Z něj, ze zadaných otázek, jsem potom čerpala ve skupince. Otázky na sebe smysluplně navazovaly, uvědomila jsem si tak postavení ženy ve své životní cestě. Silné pro mě bylo společné sdílení ve skupince, kdy bychom určitě uvítaly víc času. 
Silný moment byla také mše s Františkem Blahou SDB s přijímáním těla i krve. Díky rozvržením časům jsem stihla přímluvou modlitbu i zpověď.  Vše moc hezky plynulo, zapadalo do sebe. Byl čas i na krátké sdílení mezi námi ženami u kávy. Toho bych možná ocenila také trochu víc.  Pro mě to bylo krásné prožité odpoledne v Boží přítomnosti se zajímavými a inspirativními ženami.”
 
Děkujeme všem, kteří duchovní obnovu zorganizovali a zpětně ke včerejšímu dni maminek (těch fyzických i duchovních) přejeme všem ženám Boží požehnání a radost z toho, že jsou Bohem stvořeny a milovány.

Kurz Alfa v Hradci úspěšně zakončen

Kurz Alfa v Hradci úspěšně zakončen
 
Z Hradce Králové nás zdraví sestra Jana Svobodová, pod jejíž taktovkou se konal kurz Alfa pro mládež. Ten byl úspěšně ukončen. Co k tomu píše?
“Účastníci Alfy byli z řad studentů i pracujících ve věku 18 – 30 let. Byli přítomni opravdu na všech setkáních až do konce (což nás překvapilo 🙂 ). Postupně se z nich stalo společenství, které má chuť se scházet i dál. Byli mezi nimi věřící katolíci i věřící z jiných denominací, i hledající, nepatřící do žádné církve. Na Alfě oceňovali přednášející (měli jsme různé laiky a jednoho kněze), kteří byli ochotni se dělit o své prožívání víry, klást otázky sobě i jim a hledat odpovědi. Líbily se jim jak informace, tak osobní svědectví. Alfu vnímali jako otevřený prostor hledání. Zažili silnou zkušenost při modlitbě o Ducha Svatého. Při večeřích oceňovali možnost dialogu nad různými otázkami ze života, které pomohli se hlouběji poznat.”
 
Přidáváme jedno svědectví hledající dívky (zatím) bez denominace: “Kurzy Alfa změnily můj pohled na mnoho věcí. Od kurzů Alfa jsem změnila plno svých názorů a jsem moc ráda. Víra je mi díky Alfě o moc bližší. Nejvíce se mi líbila otevřenost a přirozenost všech přítomných. Také se mi velmi líbila společná modlitba a zpěv.”
 
Děkujeme sestře Janě i ostatním sestrám za vytvoření přijímajícího prostředí, za jejich nasazení, čas a úsilí Alfu pořádat. Vyprošujeme v této Svatodušní době, aby to, co do účastníků bylo zaseto jako semínko, mohlo dál klíčit a růst a vydat jednou plody. 

Svátek vděčnosti Kobyliské komunity

Svátek vděčnosti Kobyliské komunity

Na závěr roku každá z našich komunit slaví tradičně svátek vděčnosti: vyjádří napřed vděčnost sestře ředitelce za animaci celého roku. Potom si děkují i sestry navzájem, čím každá mohla být pro druhou darem. Pokud to jde, komunita třeba i někam na víkend či jeden den vyjede, změní prostředí, stráví čas spolu, jinak než běžně.

Štafetu těchto svátků vděčnosti odstartovala Kobyliské komunita. První víkend v květnu strávila v Tisé, v krásném prostředí Tiských stěn, které jsou součástí Labských pískovců. Byl čas na odpočinek, obdivování krás přírody, na modlitbu, sdílení a další věci. Děkujeme sestrám za fotky a věříme, že je tento čas občerstvil na duši i na těle.

DSS očima FMA

DSS očima FMA

Dvě zkratky: DSS – Dny salesiánské spirituality. Velkolepá akce pořádaná jednou za dny roky v Kroměříži. V pořadatelských rukou salesiánů spolupracovníků – nádherná a nezištná práce, skvělá organizace, příjemná a vřelá atmosféra. To vše viděno očima FMA: Dcer Panny Marie Pomocnice, neboli sester salesiánek. Na letošní DSS poslední víkend v dubnu se nás sjelo kolem desítky, ze všech našich komunit. Tématem byly misie. V pořadatelském týmu byla i jedna naše sestra, Zdeňka Kůsová, která se krásně a hluboce ujala role odprezentovat misie sester salesiánek, od historie až do dnešních dní. Odpoledne pak ještě navazoval workshop, který měla se sestrou Majkou Kučerovou, a ve kterém sestry zprostředkovaly online setkání s našimi třemi misionářkami ve světě. Celý program byl nabitý misiemi, své role se ujala ve velké míře SADBA, která je na misie specialista 🙂 . Přijeli i přátelé ze Slovenska a bylo oproti minulému setkání o poznání víc bratří salesiánů, takže opravdu můžeme říct, že jsme byli salesiánská rodina (a její přátelé). A teď už necháme mluvit tři naše sestry:

Aspirantka Anička Beránková: “Dnů salesiánské spirituality jsem se zúčastnila poprvé a velmi mě zaujala atmosféra, která panovala mezi účastníky. Během dvou dnů se v Kroměříži mezi sestrami, bratry a spolupracovníky vytvořilo jakési sympatické společenství, které mně osobně ukázalo hlubší význam pojmu „salesiánská rodina“. Z programu mě nejvíc oslovilo povídání manželského páru, který spolu strávil rok na misii v Indii. Bylo zajímavé slyšet svědectví o tom, jak probíhá příprava dobrovolníků, jakým radostem i strastem spolu na cestě čelili, ale také jak se tato zkušenost stále promítá do jejich společného života.”

Sestra Jana Tauchmanová: “Na začátku cesty na DSS jsem uvažovala, jestli to dlouhé sezení zvládnu. Ale rodinná a radostná atmosféra, vřelá setkání s lidmi, které jsem dlouho neviděla, mě naplnila zase energií. A misie …! To dodá odvahy! Co jsou lidé – dobrovolníci/e nebo misionáři/ky ochotni vynaložit pro dobro druhých, kteří neměli to štěstí narodit se v bohaté zemi … Je to i výzva, abych žila “ekologičtěji” a nepřispívala ke katastrofálním změnám klimatu právě v nejchudších částech světa.”

Naposledy promluví sestra Zdeňka Kůsová z týmu organizátorů: “DSS mám ráda z vícero důvodů, ale to na co se tam hodně těším, je prostor pro setkání, často s lidmi, které delší dobu nepotkám. V tom ty letošní opět nezklamaly. Napříč Salesiánskou rodinou a napříč generacemi. Přijde mi to moc hezké. Letos, vzhledem k tomu, že jsem byla součástí přípravného týmu, jsem si užila i velmi dlouhou a díky tomu pokojnou a pečlivou přípravu. Všechna čest Vlaďce Kapounkové, která celý tým koordinovala a to velmi krásným a plodným způsobem. Takže díky této dlouhé době jsem se nějak víc sžívala s tématem misií. Také mě ta příprava vedla k tomu, abych častěji a víc komunikovala s našimi aktuálními misionářkami – bylo to potřeba kvůli programu – a bylo to moc fajn a obohacující. Takže jsem si říkala, proč to vlastně nedělám i jen tak, bez DSS 🙂 , (třeba mi to teď ještě chvíli vydrží). A vlastní setkání? Bylo pro mě krásné, pokojné, pestré a moc obohacující. Znovu jsem mohla prožít pestrost a rozmanitost naší velké rodiny, uvědomit si sílu kam všude to charisma dosáhne a kolik dobra se děje. Jak moc proměňující může být, když se člověk nechá použít a dá sám sebe k dispozici službě a potřebným. A taky jsem znovu mohla prožít radost, že toho všeho mohu být součástí a mít na tom podíl. Moc si vážím všech dobrovolníků, kteří někam na misie vyjíždějí a bylo pro mě obohacením nahlédnout zblízka do jejich zkušeností, ať už to bylo představení Sadby nebo sdílení Chrásteckých či večerní sobotní program. Ale i další podněty, které různou formou během setkání byly ať už naživo nebo on-line. V nedělní sdílecí skupince, které jsem se účastnila zaznělo něco v tomto smyslu: …” když jsem viděl(a) téma misie, tak jsem si říkal(a), co s tím budeme celý víkend dělat a vlastně to bylo velmi široké otevření obzorů a dost se nás to dotýká… Tak to mi přijde výstižná pravda. Díky za celé setkání a za to co do něj vložil každý z účastníků, protože to bohatství a atmosféra byla dílem všech.”

Odkazujeme i na web salesiánů spolupracovníků (zde), kde si můžete přečíst další svědectví. Za fotky děkujeme Petru Mackovi a Josefu Novotnému. Více foto.

 

Mezinárodní setkání na Velehradě

Mezinárodní setkání na Velehradě

Sestra Zuzka Magerová se zúčastnila mezinárodního setkání na Velehradě. Kdo se setkal a o čem to bylo? To nám zodpoví v příspěvku níže 🙂

“Známé a krásné poutní místo Velehrad se ve dnech 18. – 21.4. 2024 stalo místem mezinárodního setkání převážně řeholníků, ale i laiků, kteří doprovázejí mladé lidi na cestě životem. Téma 15. ročníku neslo název: Mladý člověk dnes. Máme mu co nabídnout?

Setkání začalo seznamováním se pomocí různých aktivit, které nám pomohly prolomit ostych, zanechat povinnosti a naladit se na společně strávený čas. O bohaté zkušenostmi se  s námi v sobotním dopoledni podělil host jezuita Roman Groszewski. Vyzval nás, abychom „hořeli“ a tím dávali mladým zakoušet setkání s živým Bohem. Také se nebáli hledat a používat srozumitelná slova a jazyk při předávání víry. Další host Libor Všetula SDB nás seznámil se světem sociálních sítí, kde dnes mladí žijí.  S pomocí Mgr. Terezie Pilátové jsme zamýšleli nad identitou mladého člověka a velikou potřebou naslouchání mladým.

Celé setkání se neslo v rodinné atmosféře a vůbec nám nevadila různost věku, charizmat, národností. Bylo to nádherné svědectví asi 50 lidí, kteří byli schopní se spolu smát, modlit se, sdílet, zamýšlet se, hrát, zpívat, naslouchat si. Radostnou a obyčejnou lidskou přítomností byla osobnost o. biskupa Pavla Konzbula, který s námi strávil celý čas a přitom všem nás bavil svými vtipy.  Děkuji všem organizátorům týmu pastorace povolání za pestrý a kvalitní program.”