Setkání sester 60+ na Lipinách
![Setkání sester 60+ na Lipinách Setkání sester 60+ na Lipinách](https://www.fma.cz/wp-content/uploads/2024/05/IMG-20240517-WA0019-720x300.jpg)
Sestra Věrka Gajdůšková se zúčastnila diecézního setkání dětí v Hradci Králové. Poslechněme si, jak akce probíhala:
“Kostel Nanebevzetí Panny Marie a jeho přilehlé prostory v Hradci Králové se v sobotu 18. května naplnily radostí, nadšením a dětským smíchem. Konalo se tu totiž Diecézní setkání dětí, kterého se letos zúčastnilo přes dvě stovky dětí a na padesát dospělých. Touto akcí se i Královéhradecká diecéze připojila k Celosvětovému dni dětí, který vyhlásil na tyto dny papež František.
Setkání se neslo v duchu tématu “modlitba”, kterou si děti mohly prožít v různých formách na čtyřech stanovištích:
– modlitba žehnání: vystoupaly na kostelní věž a žehnaly městu
– modlitba jako práce: zasadily si malou slunečnici
– modlitba jako meditace: v duchu se prošly lesem k Bohu, kterým se nechaly obejmout
– modlitba žalmů, které recitovaly a navzájem se doprovodily Orffovými nástroji.
Odpoledne je pak čekalo pásmo chval pod vedením manželů Beranových. Malí i velcí zpívali, tančili, chválili ze všech sil. Byla to prostě síla 🙂 ”
CO je to asko – setkání? Sestry, které pracovaly s holkami i během komunismu, to ví, jenže ne všichni to ví… 🙂 A kdo to neví, toho o tom spraví sestra Maki Hanáková, tohoto času v komunitě v Plzni, která se ovšem s ASKAMI setkala v Hradci Králové.
“Kdybych měla asky, jak jsme jim říkaly, pojmenovat dnešním slovníkem, dala bych jim název TOP animátorky. Slůvko top není lichotka. Tyto skvělé holky jsem měla tu čest doprovázet v letech 1993 – 1996 a to v Hradci Králové. Přišla jsem po noviciátě a krom působení na našem internátě jsem dostala právě skupinu asek (zkratka od slova asistentek). Prostě v dnešním „hantecu“ super animátorky.
Byla to děvčata, která chtěla o prázdninách jezdit na letní akce – chaloupky a vést děti ke Kristu a při tom se nebály i dobrodružnějších akcí. Víkendovky probíhaly každý měsíc a někdy jsme v tom měly i víkend praktický (péče o konkrétní děti v určité lokalitě). Moc mě to bavilo. Myslím, že se postupně vytvořilo radostné, duchovní i přátelské prostředí. V té době za námi nejčastěji z Pardubic od bratří salesiánů jezdil Petr Kopřiva, na kterého jsme také vzpomněly při sobotním setkání. Krom duchovních podnětů nás i vzdělával a povzbuzoval. V září 1993 na první setkání přijelo kolem třiceti holek. Pak jich zůstalo a pravidelně jezdilo okolo dvaceti. Zkrátka bezvadná parta lidí, která se dokázala lecčemus zasmát, udělat něco navíc, a nebo pomoci tam, kde bylo potřeba.
Takže sobotní odpolední setkání 18. 5. 2024 v domě u našich sester bylo mimořádně vyprávěcí a dost jsme se při vzpomínání nasmály. Prošly jsme si i dům, chvíli pobyly v kapli a večer si pak zamávaly s tím, že musíme sehnat kontakty ještě na další bývalé asky. Setkalo se nás totiž dvanáct, protože některým jsem se ani neozvala, chyběly mi kontakty. JENŽE, jak bývalé asky slíbily, kontakty seženou a další společný moment jistě zase proběhne. KDY? To ještě nevíme…”
Děkujeme sestře Maki za sdílení a věříme, že o nich zase někdy uslyšíme 🙂
V sobotu 11.5. se v Kobylisích uskutečnila duchovní obnova pro ženy. V organizátorském týmu byly hned čtyři sestry salesiánky. Z místní komunity sestra Hanka Gennertová a sestra Zdeňka Korousová. Přespolní Hradecká sestra Jana Svobodová se ujala přednášky na téma “Žena Bohem stvořená” a přijela i sestra Pavla Mikysková z Brna. Poslechněme si za pořadatelský tým Katku Jelínkovou: “V sobotu odpoledne jsme se sešly v našem kostele v počtu 35 žen na duchovní obnově s tématem ŽENA BOHEM STVOŘENÁ aneb Identita a krása ženy v Bohu. Nemohly jsme si vybrat lepší termín – v čase novény k Duchu svatému, den před prvním svatým přijímáním dětí, takže jsme měly květinovou výzdobu na rande s Ježíšem téměř svatební… Začínaly jsme tematickou mší svatou, kde jsme se skrze evangelium setkaly se Samařankou, ženou toužící po lásce, kde do jejího rozbitého srdce vstupuje nečekaným způsobem v poledním žáru u studny Ježíš – pro nás i skrze epizodu ze seriálu The Choosen. Následovala promluva salesiánky Jany Svobodové na téma ženy jako dcery, nevěsty a matky, v kontextu toho, jak jsme stvořeny, po čem toužíme, jaký je pravdivý obraz o nás skrze Boží záměr a kým v Božím plánu máme a můžeme být… o tom všem jsme se mohly pak ve skupinkách sdílet. Poslední část naší duchovní obnovy byla možnost trávit čas s Ježíšem při adoraci, využít svátosti smíření a/nebo přímluvnou modlitbu se salesiánkami… Velké díky Bohu za to, co to odpoledne konal v našich srdcích. Díky za krásné společenství. A také opravdu díky všem, kdo se na průběhu celého odpoledne podíleli – Janče, Pavli, Zdeňce, Hance, Františkovi, Jožkovi, Pavlovi…” Přednášku si můžete poslechnout na webu farnosti Kobylisy zde.
A co k tomu říkají samotné účastnice?
Na závěr roku každá z našich komunit slaví tradičně svátek vděčnosti:
vyjádří napřed vděčnost sestře ředitelce za animaci celého roku. Potom si děkují i sestry navzájem, čím každá mohla být pro druhou darem. Pokud to jde, komunita třeba i někam na víkend či jeden den vyjede, změní prostředí, stráví čas spolu, jinak než běžně.
Štafetu těchto svátků vděčnosti odstartovala Kobyliské komunita. První víkend v květnu strávila v Tisé, v krásném prostředí Tiských stěn, které jsou součástí Labských pískovců. Byl čas na odpočinek, obdivování krás přírody, na modlitbu, sdílení a další věci. Děkujeme sestrám za fotky a věříme, že je tento čas občerstvil na duši i na těle.
Dvě zkratky: DSS – Dny salesiánské spirituality. Velkolepá akce pořádaná jednou za dny roky v Kroměříži. V pořadatelských rukou salesiánů spolupracovníků – nádherná a nezištná práce, skvělá organizace, příjemná a vřelá atmosféra. To vše viděno očima FMA: Dcer Panny Marie Pomocnice, neboli sester salesiánek. Na letošní DSS poslední víkend v dubnu se nás sjelo kolem desítky, ze všech našich komunit. Tématem byly misie.
V pořadatelském týmu byla i jedna naše sestra, Zdeňka Kůsová, která se krásně a hluboce ujala role odprezentovat misie sester salesiánek, od historie až do dnešních dní. Odpoledne pak ještě navazoval workshop, který měla se sestrou Majkou Kučerovou, a ve kterém sestry zprostředkovaly online setkání s našimi třemi misionářkami ve světě. Celý program byl nabitý misiemi, své role se ujala ve velké míře SADBA, která je na misie specialista 🙂 .
Přijeli i přátelé ze Slovenska a bylo oproti minulému setkání o poznání víc bratří salesiánů, takže opravdu můžeme říct, že jsme byli salesiánská rodina (a její přátelé). A teď už necháme mluvit tři naše sestry:
Aspirantka Anička Beránková: “Dnů salesiánské spirituality jsem se zúčastnila poprvé a velmi mě zaujala atmosféra, která panovala mezi účastníky. Během dvou dnů se v Kroměříži mezi sestrami, bratry a spolupracovníky vytvořilo jakési sympatické společenství, které mně osobně ukázalo hlubší význam pojmu „salesiánská rodina“. Z programu mě nejvíc oslovilo povídání manželského páru, který spolu strávil rok na misii v Indii. Bylo zajímavé slyšet svědectví o tom, jak probíhá příprava dobrovolníků, jakým radostem i strastem spolu na cestě čelili, ale také jak se tato zkušenost stále promítá do jejich společného života.”
Sestra Jana Tauchmanová: “Na začátku cesty na DSS jsem uvažovala, jestli to dlouhé sezení zvládnu. Ale rodinná a radostná atmosféra, vřelá setkání s lidmi, které jsem dlouho neviděla, mě naplnila zase energií. A misie …! To dodá odvahy! Co jsou lidé – dobrovolníci/e nebo misionáři/ky ochotni vynaložit pro dobro druhých, kteří neměli to štěstí narodit se v bohaté zemi … Je to i výzva, abych žila “ekologičtěji” a nepřispívala ke katastrofálním změnám klimatu právě v nejchudších částech světa.”
Naposledy promluví sestra Zdeňka Kůsová z týmu organizátorů: “DSS mám ráda z vícero důvodů, ale to na co se tam hodně těším, je prostor pro setkání, často s lidmi, které delší dobu nepotkám. V tom ty letošní opět nezklamaly. Napříč Salesiánskou rodinou a napříč generacemi. Přijde mi to moc hezké. Letos, vzhledem k tomu, že jsem byla součástí přípravného týmu, jsem si užila i velmi dlouhou a díky tomu pokojnou a pečlivou přípravu. Všechna čest Vlaďce Kapounkové, která celý tým koordinovala a to velmi krásným a plodným způsobem. Takže díky této dlouhé době jsem se nějak víc sžívala s tématem misií. Také mě ta příprava vedla k tomu, abych častěji a víc komunikovala s našimi aktuálními misionářkami – bylo to potřeba kvůli programu – a bylo to moc fajn a obohacující. Takže jsem si říkala, proč to vlastně nedělám i jen tak, bez DSS 🙂 , (třeba mi to teď ještě chvíli vydrží).
A vlastní setkání? Bylo pro mě krásné, pokojné, pestré a moc obohacující. Znovu jsem mohla prožít pestrost a rozmanitost naší velké rodiny, uvědomit si sílu kam všude to charisma dosáhne a kolik dobra se děje. Jak moc proměňující může být, když se člověk nechá použít a dá sám sebe k dispozici službě a potřebným. A taky jsem znovu mohla prožít radost, že toho všeho mohu být součástí a mít na tom podíl. Moc si vážím všech dobrovolníků, kteří někam na misie vyjíždějí a bylo pro mě obohacením nahlédnout zblízka do jejich zkušeností, ať už to bylo představení Sadby nebo sdílení Chrásteckých či večerní sobotní program. Ale i další podněty, které různou formou během setkání byly ať už naživo nebo on-line. V nedělní sdílecí skupince, které jsem se účastnila zaznělo něco v tomto smyslu: …” když jsem viděl(a) téma misie, tak jsem si říkal(a), co s tím budeme celý víkend dělat a vlastně to bylo velmi široké otevření obzorů a dost se nás to dotýká… Tak to mi přijde výstižná pravda. Díky za celé setkání a za to co do něj vložil každý z účastníků, protože to bohatství a atmosféra byla dílem všech.”
Odkazujeme i na web salesiánů spolupracovníků (zde), kde si můžete přečíst další svědectví. Za fotky děkujeme Petru Mackovi a Josefu Novotnému. Více foto.
Sestra Zuzka Magerová se zúčastnila mezinárodního setkání na Velehradě. Kdo se setkal a o čem to bylo? To nám zodpoví v příspěvku níže 🙂
“Známé a krásné poutní místo Velehrad se ve dnech 18. – 21.4. 2024 stalo místem mezinárodního setkání převážně řeholníků, ale i laiků, kteří doprovázejí mladé lidi na cestě životem. Téma 15. ročníku neslo název: Mladý člověk dnes. Máme mu co nabídnout?
Setkání začalo seznamováním se pomocí různých aktivit, které nám pomohly prolomit ostych, zanechat povinnosti a naladit se na společně strávený čas. O bohaté zkušenostmi se s námi v sobotním dopoledni podělil host jezuita Roman Groszewski. Vyzval nás, abychom „hořeli“ a tím dávali mladým zakoušet setkání s živým Bohem. Také se nebáli hledat a používat srozumitelná slova a jazyk při předávání víry. Další host Libor Všetula SDB nás seznámil se světem sociálních sítí, kde dnes mladí žijí. S pomocí Mgr. Terezie Pilátové jsme zamýšleli nad identitou mladého člověka a velikou potřebou naslouchání mladým.
Celé setkání se neslo v rodinné atmosféře a vůbec nám nevadila různost věku, charizmat, národností. Bylo to nádherné svědectví asi 50 lidí, kteří byli schopní se spolu smát, modlit se, sdílet, zamýšlet se, hrát, zpívat, naslouchat si. Radostnou a obyčejnou lidskou přítomností byla osobnost o. biskupa Pavla Konzbula, který s námi strávil celý čas a přitom všem nás bavil svými vtipy. Děkuji všem organizátorům týmu pastorace povolání za pestrý a kvalitní program.”