kněz a zakladatel kongregací Sv. Michaela Archanděla
Slaví se: 30. ledna
Žil v letech: 1842–1912
Blahoslaven: 19. června 2005
Bronislav Markiewicz se narodil 13. července 1842 v Pruchniku v Polsku jako šesté z dvanácti dětí. Jeho rodina mu vštípila křesťanské hodnoty. Požádal o vstup do semináře a po ukončení studia byl 15. září 1867 vysvěcen na kněze. S velkou intenzitou se věnoval katechezi a apoštolátu mezi vězni, rád byl s lidmi zvláště s chudými. Cítil se být přitahován mladými, hlavně těmi, kdo byli odstrkováni nebo trpěli jakoukoliv chudobou. Rozhodl se kvůli nim studovat pedagogiku, aby jim mohl pomoci tím nejlepším způsobem spasit jejich duše. Prozřetelnost ho přivedla k tomu, že horečně toužil vstoupit do nějakého institutu, který se věnoval mládeži. Proto odjel roku 1885 do Turína do Itálie, kde byl přijat samotným Donem Boskem a byl okouzlen spiritualitou, kterou, aniž by to věděl, už nosil ve svém srdci. Po noviciátě 25. března 1887 složil věčné sliby do rukou Dona Boska. Vyjádřil přání vrátit se do Polska ještě s dalšími Poláky a se salesiánem Augustinem Czartoryskym, aby založili salesiánský dům také v Polsku, ale to nebylo podepřeno představenými. Byl pověřen asistencí u kleriků, učil historii a morální teologii, byl zpovědníkem, osobním učitelem prince Czartoryského, kaplanem sester salesiánek…
V letech 1889–1890 onemocněl pro rozdílné klima a pro slabost, která pocházela z jeho umrtvování se. Nacházel se v nebezpečí života a smrti, a tak ho nástupce Dona Boska, blahoslavený don Rua poslal zpět do Polska jako faráře do farnosti Miejsce Piastowe, do diecéze Przemysl (1892). Vzduch rodné země mu pomohl se uzdravit. Po pěti letech odešel ze Salesiánské kongregace, aby mohl naplnit Boží plány. Následovaly roky velkého utrpení a nepochopení.
Za podpory diecézního biskupa založil dvě řeholní kongregace, které se věnují výchově mládeže a jejichž patronem je archanděl Michael. Stejně jako Don Bosco doporučoval svým dětem a mladým velkou zbožnost k Eucharistii a k Panně Marii, kromě sv. Michaela, kterého ukazoval jako ochránce v každodenním životě proti veškerému zlu. Sjednocení s Ukřižovaným Kristem a ctnost střídmosti charakterizovaly jeho apoštolátní činnost ve prospěch druhých.
Vyčerpán intenzivní prací otec Bronislav Markiewicz zemřel ve své farnosti v Miejsce Piastowe 29. ledna 1912.
Pán požehnal jeho snahám a přáním a jeho mužská kongregace sv. Michaela byla církví oficiálně uznána 29. září 1921 a ženská větev 15. srpna 1928. Dnes jsou tyto kongregace kromě Polska v Nové Guiney, Paraguay, Dominikánské republice, Konžské demokratické republice, Kanadě, Německu, Rakousku, Itálii, Libii, Argentině, Bělorusku a Kamerunu.
Za blahoslaveného ho prohlásil Benedikt XVI. 19. června 2005.